Úkaz století na dosah: V srpnu 2027 zakryje Měsíc Slunce na rekordní dobu. Kde bude nejlépe vidět?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027 bude mimořádné délkou totality přesahující šest minut i ideálními pozorovacími podmínkami.
- Hlavní pás totality projde od Gibraltaru přes severní Afriku až do Egypta, kde v oblasti Luxoru dosáhne tma rekordních 6 minut a 23 sekund.
- V České republice bude úkaz viditelný pouze jako výrazné částečné zatmění s maximálním zakrytím zhruba poloviny slunečního kotouče.
V pondělí 2. srpna 2027 vstoupí měsíční stín na zemský povrch a vytvoří úkaz, jaký moderní astronomie nepamatuje celá desetiletí. Zatímco běžná úplná zatmění Slunce trvají v průměru dvě až tři minuty, nadcházející nebeské divadlo nabídne v ose totality dobu zatemnění přesahující šest minut. Zatmění Slunce v srpnu 2027 bude díky délce trvání a stabilnímu klimatu v zóně totality nejvýznamnějším astronomickým fenoménem naší dekády.
Fyzikální anomálie: Proč bude tma trvat bezmála šest a půl minuty
Výjimečnost úkazu z 2. srpna 2027 spočívá v souhře orbitálních parametrů. Měsíc se bude nacházet blízko svého perigea, tedy nejbližšího bodu své dráhy k Zemi, což způsobí, že jeho zdánlivý úhlový průměr na obloze převýší průměr slunečního kotouče o téměř 8 procent (tzv. magnituda dosahuje bezmála 1,08). Vznikne tak nezvykle široký kužel plného stínu – umbry.
Maximální délka totality dosáhne 6 minut a 23 sekund na území jihovýchodního Egypta. Podobně dlouhé zatmění nad pevninou nastane znovu až v červnu roku 2114. Druhým klíčovým faktorem je geometrie dráhy: v místech s nejdelší fází bude Slunce stát více než 80 stupňů nad obzorem. To minimalizuje atmosférické zkreslení a poskytne pozorovatelům ostrý kontrast sluneční koróny, která bývá za běžných okolností přezářena fotosférou.
Kde nejlépe pozorovat: Od Gibraltaru k Rudému moři
Pás úplného zatmění začne svou pouť nad Atlantikem, protne Gibraltarský průliv a zasáhne nejjižnější cíp pevninské Evropy. V andaluské Tarifě či na britském Gibraltaru potrvá úplná fáze zhruba čtyři a půl minuty, v Málaze necelé dvě minuty. Z Pyrenejského poloostrova se stín přesune přes severoafrické pobřeží:
- Maroko a Alžírsko: Stín zasáhne Tanger (téměř 5 minut totality), Oran a vnitrozemské oázy podél Sahary.
- Tunisko a Libye: Úplné zatmění zažije přístav Sfax (přes 5 a půl minuty) i Benghází, které leží přímo v centrální ose pásu s délkou totality přes 6 minut.
- Egypt: Epizentrum celého úkazu. Oáza Síwa, Asijút a především slavný Luxor nabídnou přes 6 minut a 19 sekund úplné tmy. Pás pak překročí pobřeží Rudého moře u Marsá Alam.
- Blízký východ a Africký roh: Totalita zasáhne saúdskoarabskou Džiddu a Mekku, část Jemenu a mys Hafun v Somálsku, než stín opustí pevninu směrem do Indického oceánu.
Rozhodujícím parametrem pro expedice je klimatologie. Zatímco evropská zatmění často ohrožuje oblačná fronta, pás procházející egyptskou a libyjskou pouští vykazuje v srpnu statistickou pravděpodobnost jasné oblohy blížící se 99 procentům.
Co spatříme z České republiky
České území se ocitne mimo pás totality, úkaz však bude velmi dobře pozorovatelný jako výrazné částečné zatmění. Zatmění začne nad Českem krátce po desáté hodině dopolední, maximum nastane kolem 11:14 až 11:15 SELČ a konec úkazu nastane po poledni.
Měsíc zakryje přibližně 42 až 52 procent průměru slunečního kotouče v závislosti na zeměpisné šířce – jižní Morava zaznamená výraznější vykrojení než severní Čechy. Protože se úkaz odehraje vysoko nad jižním obzorem, nehrozí clonění terénem ani ranními přízemními mlhami.
Přestože dojde k citelnému poklesu intenzity slunečního svitu a jemnému ochlazení, zbývající polovina odkryté fotosféry zůstává pro lidský zrak nebezpečná. Přímý pohled bez certifikovaných filtrů (fólie Baader, svářečské sklo stupně 13–14 či speciální brýle) hrozí nevratným poškozením sítnice. Běžné sluneční brýle ani fotografické ND filtry neposkytují dostatečnou ochranu před infračerveným a ultrafialovým zářením. Pro plnohodnotné úplné zatmění přímo z českého území si tuzemští pozorovatelé budou muset počkat až na 7. října 2135.
Pondělí 2. srpna 2027 tak nabídne dvě odlišné perspektivy: v Česku půjde o dopolední astronomickou lahůdku s polovičním zakrytím kotouče, zatímco v pásu od Gibraltaru po Luxor nastane nejdelší a klimaticky nejspolehlivější sluneční ticho, jaké může současná generace spatřit.
